Zbraslav - Jíloviště aneb trocha historie

Závod do vrchu Zbraslav – Jíloviště se jel poprvé 25. 3. 1908. Uspořádal ho při příležitosti IV. Mezinárodního automobilního salonu  Český klub motocyklistů a Český klub automobilistů, zúčastnilo se ho 17 motocyklů a 16 automobilů. Spolu s propagační jízdou Prahou, na kterou se závodníci vydali po skončení závodu, vzbudila akce  velkou pozornost.. Pořadatelé závodu tehdy netušili, že Zbraslav – Jíloviště se stane významným mezinárodním závodem a jeho tradice bude stále udržována.

Start závodu byl na náměstí ve Zbraslavi, cíl na vrcholu kopce Cukrák v blízkosti obce Jíloviště.

Délka trati byla 5,5 km, průměrné stoupání 3,6 %, největší stoupání, krátce po startu, v kopci nazývaném Špejchar, dosahovalo 9 %.

V prvním ročníku uspěly domácí  motocykly Laurin a Klement a Walter, v závodních vozech zvítězil Carl Jörns na osmilitrovém voze Opel - Beyschlag.

Druhý ročník se jel v roce 1911, z motocyklů byl nejrychlejší  rakouský stroj Puch, v automobilech zvítězil  mladoboleslavský konstruktér Otto Hieronymus na voze Laurin a Klement typ FCR s výkonem 100 HP.

V polovině dubna 1913, za chladného zimního počasí, se jel třetí ročník,  vítězství v motocyklech získal vítěz II. ročníku doktor Medinger na stroji Puch obsahu 1272 ccm, v automobilech se opět stal  vítězem Carl Jörns na Opelu. Ve třídě do 1500 ccm zvítězil jezdec Patočka s prvním vozem Bugatti, dovezeným do Čech, premiéru  měla i  značka Praga, se kterou jel tehdy známý V. Bondy.

IV. ročník se podařilo uspořádat ještě před počátkem 1. světové války, v roce 1914. Na startovní listině bylo 21 motocyklů, 3 tříkolky, 5 cyclecarů a 18 automobilů.

Motocykly i cestovní automobily používali jejich majitelé k běžnému dennímu provozu, nebo alespoň k nedělním výletům, samozřejmostí byla jízda k místu pořádání po vlastní ose, jezdec Jensen na stroji NSU přijel až z  Anglie. Vítězství v kategorii Moto získal Novotný na motocyklu československé značky Walter, absolutním vítězem a držitelem nového rekordu se stal jezdec Hörner na voze Benz Grand Prix o výkonu 200 koní časem 3:28,8, tříkolky a cyclecary  potřebovaly k projetí tratě  bezmála dvojnásobných časů.

Po skončení první světové války se zdálo, že závody do vrchu ztrácejí  oblibu.  V. ročník, uspořádaný na známé trati nově založeným Československým  klubem automobilistů  22. 5. 1921, důrazně přesvědčil o opaku. Zúčastnilo se 53 strojů, od motorových koloběžek, které můžeme považovat za předchůdce skútrů, až po šestilitrové Mercedesy.  Závod vzbudil veliký zájem, podle dobového tisku přišlo jezdce obdivovat a povzbudit okolo 10 000 diváků, na Zbraslav přijeli vlaky, nejrůznějšími  vlastními vozidly i autobusy a nákladními auty, narychlo upravenými pro přepravu osob, byly využity i vltavské parníky. Při zajištění bezpečnosti pomáhali vojáci, skauti, hasiči.

Atmosféru závodu si dnes jen těžko dokážeme představit, vozidla na úzkých pneumatikách, převážně s podélnými listovými pružinami, bez tlumičů pérování a s mechanickými brzdami, se řítila s řevem otevřených výfuků v oblacích prachu po nezpevněné trati, zatáčky projížděla smykem. Zatáčka před obcí Baně se stala osudnou jezdci Josefu Žákovi na voze Praga Grand, po smyku se vůz několikrát převrátil a jezdec pod ním nalezl smrt. Na paměť této  události zatáčka nese jeho jméno. .

Věhlas závodu stále stoupal, do roku 1931 se jel, s výjimkou roku 1928, každý rok a zúčastňovali se ho nejznámější motocykloví i automobiloví závodníci těch dob.

V dubnu 1923 v sedmém ročníku na sebe upozornil  druhým nejlepším časem dne Čeněk Junek na Bugatti. Na startu osmého ročníku kromě Junka na Bugatti se objevili Otto Salzer a Otto Merc na továrních Mercedesech, úspěšně s nimi soutěžil Jindřich Knapp na dvoulitrovém Walteru.

V devátém ročníku v roce 1925 zajel nový traťový rekord Albert Divo na pětilitrovém voze Delage. V desátém ročníku startovala v kategorii závodních vozů do 2000 ccm na voze Bugatti  Eliška Junková,  a dosáhla absolutního vítězství.

V roce 1928 se závod pro špatný stav vozovky nekonal.

Dvanáctý ročník  pořádaný v roce 1929, byl zahajovacím závodem seriálu mistrovství Evropy v závodech automobilů do vrchu. Jel se  na  upravené, zpevněné trati a  přilákal rekordních 100 000 diváků, kteří vyplnili každé volné místečko s výhledem na trať, obsadili i stromy a telegrafní sloupy, majitelé domků  rozebírali střechy a zřizovali na nich improvizované tribuny. Všichni s napětím očekávali souboj Hanse Stucka s Rudi Caracciolou, Rudi Caracciola na sedmilitrovém Mercedesu Benz SSK s kompresorem proletěl cílem za pekelného řevu motoru a všichni byli přesvědčeni o jeho vítězství. Hans von Stuck s daleko slabším Austro-Daimlerem technickou jízdou  dosáhl čas o 3 desetiny vteřiny kratší a stal se absolutním vítězem !

A souboj Hanse von Stucka a Rudi Caraccioli se střídavými úspěchy pokračoval. Ve třináctém ročníku startovali oba na odlehčených Mercedesech-Benz SSKL, tentokrát zvítězil rozdílem jedné desetiny vteřiny Caracciola. Na startovních listinách těchto ročníků čteme další známá jména – kapitán Kučka, František Chlad, Bohumil Turek, Zdeněk Pohl, Jiří Pohl na motocyklech, Eliška Junková, Čeněk Junek, Josef Veřmiřovský, Jiří Kristián Lobkowicz, Jindřich Knapp, Jan Kubíček a mnozí další v automobilech.

Na startovní listině čtrnáctého ročníku je v mezinárodním a v národním závodě zapsáno celkem 154 účastníků, rekordní časy z minulých ročníků byly  překonány, Závod byl vzrušující podívanou pro diváky.

V roce 1932 navzdory všemu očekávání slavná historie skončila, důvodů bylo více a těžko říci, který byl rozhodující.  Zbraslav – Jíloviště už nebyla zařazená do seriálu mistrovství Evropy. Říkalo se, že trať vedoucí ulicemi města není bezpečná, že proti pořádání závodu jsou mnozí obyvatelé bydlící v okolí trati. Autoklub republiky československé se soustředil na přípravu prestižního  podniku, závodu 1000 mil československých.

  .

V roce 1962  Automotoklub Svazarmu při obchodním domě Bílá labuť  se pokusil obnovit tradici závodu. V patnáctém ročníku nestartovaly motocykly, automobily byly rozděleny do kategorií  Cestovní upravené, Cestovní speciální, Sportovní a Závodní. V šestnáctém ročníku byly zařazeny  Sidecary, Automobily sportovní, Automobily sportovní a závodní, Automobily cestovní seriové, Automobily cestovní speciální. Termín byl vždy na počátku listopadu.

Modernějším, rychlejším automobilům už trať skutečně nevyhovovala a existence nejstaršího závodu do vrchu u nás nenávratně skončila.

Veteran Car Club Praha si při svém založení v roce 1967 jako jeden z úkolů stanovil, připomínat slavné podniky naší minulosti, Závod do vrchu Zbraslav – Jíloviště a 1000 mil československých. Šedesáté výročí prvního startu hned v příštím roce se stalo příležitostí k uspořádání první Jízdy pravidelnosti historických vozidel do vrchu Zbraslav - Jíloviště. Trať musela být ukončena nad obcí Baně, kde stará dobříšská silnice byla nahrazena novou rychlostní komunikací, po té se vozidla vracejí zpět na parkoviště. Od té doby se Jízda pořádá každý rok, vždy první sobotu ve školním roce, dopoledne jsou vozidla vystavena na náměstí, v jednu hodinu průjezd zahajovacího vozu  uzavře trať pro běžný provoz a  na  tři hodiny jí uvolní pro veterány

Prvního ročníku se zúčastnilo asi 60 vozidel, z části ještě používaných k běžnému provozu a nerenovovaných, hodnotila se odchylka od zvolené průměrné rychlosti.

Pořádání jízdy podpořili pamětníci, paní Eliška Junková věnovala putovní pohár pro nejúspěšnějšího účastníka na vozidle československé výroby, mezi účastníky byl  ing. Jaroslav Hausmann  na MG a Jindřich Knapp na Walteru, v některých ročnících byl starterem ing. Jan Křivka.

 Jak stoupala hodnota i zranitelnost a současně i rozdílnost vozidel, i pro větší bezpečnost,  přešlo se k hodnocení rozdílu časů, dosažených při dvou samostatných jízdách, nerozhoduje rychlost vozidla, ale taktika jezdce i spolujezdce. Rychlost se měří fotobuňkou s přesností 0,1 sec, a překročení průměrné rychlosti 50 km/hod se trestá 5 000 trestnými body.

 Počet účastníků  se v některých letech blíží ke dvěma stům,  těžko se vejdou na náměstí, mezi starty nesmí být zdržení, aby všichni odjeli dvě jízdy, ale dík zkušenosti pořadatelů se to vždy podaří.

K Jízdě historických vozidel Zbraslav – Jíloviště jsou připuštěna všechna vozidla, otestovaná podle pravidel FIVA jako historická,  neexistuje žádné omezení. Pohled na parkoviště dokumentuje obrovskou šíři zájmu sběratelů, nechybějí vozidla vyrobená na počátku minulého století, vzácné unikáty,  sportovní vozidla slavných značek i vozidla lidová, každý se sveze, a každého diváka něco zvlášť zaujme.

Jízda historických vozidel se jezdí bez přestávky od roku 1968, letos se jede už 46. ročník.

(počítám správně, 1967 + 46 = 2013)

Počet vozidel, počet  diváků i hodiny příprav a práce pořadatelů si vůbec netrofám odhadnout, ale spolu s VCC Praha věřím, že Jízda do vrchu historických vozidel Zbraslav - Jíloviště bude dál pokračovat.

Jaroslava Brutarová