Zbraslav – Jíloviště 2007 bez rekordu

Musím říci, že jsme po rekordu v počtu účastníků ani tolik netoužili.

Ještě 3 dny před termínem Jízdy historických vozidel do vrchu Zbraslav - Jíloviště jsme uvažovali, kolik přihlášek můžeme přijmout. V předběžné startovní listině už bylo 61 motocyklů a 182 automobilů, a navzdory dávno prošlému termínu chtěli jsme vyhovět i dalším zájemcům o účast.

Celý program se musí vejít mezi průjezdy autobusů hromadné dopravy ve 12.56, a 16.00, tak jsme uvažovali, o kolik můžeme zkrátit intervaly mezi starty nebo  motocykly startovat po třech a starší automobily po dvou.  Náměstí není nafukovací,  vozidla nejenom parkují, ale po kategoriích vyjíždějí ke startu a zase se vracejí. Kromě toho, přes upozornění i vyhrůžky odtažením, zůstane každý rok na náměstí několik vozidel pro běžný provoz, no proč ne, jejich majitelé jsou místní a pro nějaké veterány se přeci nebudou omezovat. Máme vyzkoušeno, že 200 účastníků je ještě zvládnutelný počet.  Už téměř 40 roků víme, že nejlepší by bylo, zakázat na den Jízdy veškerý provoz na Zbraslavi, nejlépe včetně vozidel pro hromadnou dopravu osob, případně i sanitky a hasiče, škoda,  zatím se nám to ještě nepodařilo.

Navzdory vytrvalému dešti se účastníci začali sjíždět krátce po osmé hodině ranní. Vážíme si sportovců, kteří navzdory špatnému počasí přijeli, prosím, mějte  také pochopení pro ty, co s vzácným strojem nevyjeli do deště, a pamatujte, že údržba i provoz veterána je tím náročnější, čím je vozidlo starší.

Do 11 hodin, kdy skončila přejímka, bylo převzato 50 motocyklů a 122 automobilů.  Déšť brzy ustal, oschly vozovky a parkoviště se zaplnilo veterány. My dříve narození považujeme za správné veterány vozidla vyrobená před druhou světovou válkou, víme, že mladší z diváků jsou rádi, když vidí na startu vozidlo, se kterým sami za mlada jezdili, a ti nejmladší obdivují rychlé moderní vozy. Na parkovišti na Zbraslavi byla vidět obrovská šíře zájmů sběratelů a každý z diváků jistě našel vozidlo, které ho zaujalo a potěšilo

Západní stranu náměstí zaplnily motocykly, nejstarší byl Douglas 2 rok výroby 1919 stálého účastníka Zbraslavi Jaroslava Kloudy, novinkou byl Martinsyde 687, rok výroby 1922 Jana Úředníčka, pokračovala Omega 300, NF M 60, FN 500, BSA, nechyběla paní Šulcová na BSA se sidecarem, Indian Scout, z českých značek Jawa, ČZ, Čezeta, i Praga BD, mládí sedlalo Stadiony a Pionýry, Norton představoval vrchol přepychu šedesátých let, nejmladší byl Ducati 900 GTS rok výroby 1979.   

Nejstarší automobil  byl americký Hupmobile z roku 1910 v nálezovém stavu, pouze s opraveným lakem,  v roce 1914 byl v Anglii vyroben Belsi 2E, také nerenovovaný, v letošním roce dostal nové pneumatiky.  Raritou u nás je nedávno dovezený Singer z roku 1918, k zajímavým a u nás neobvyklým vozům patřil i Renault NN Normandie, rok výroby 1923. České značky zastupovaly Praga, Tatra, Škoda, Aero, nechyběl Walter Bijou, a Walter Junior,  vozů Aero 1000 bylo 6,  velmi slušný počet, uvážíme-li že jich v roce 1934 bylo vyrobeno cca 270. Výběr zpestřovalo několik vozů Citroen, Ford A40 i Ford V8 Honzy Šorala,  Dodge SIX, Rolls-Royce 25/30 Bobtail ve dvousedadlovém, pro R-R velmi neobvyklém  provedení. Nepřehlédnutelná byla Minerva AL s karoserií Van den Plass a s pozlacenými doplňky. Poválečné škodovky representovaly Tudor, Škoda 1201 v provedení pro Veřejnou Bezpečnost (tak se kdysi jmenovala policie), Spartak, Felicia i Octavia, objevil se Hilman Minx, Ford Cortina, Ford Anglia, Jirka Růžička opět provětral Aero Minor Sport rok výroby 1949, po letech zapomění se objevilo vozítko nazvané Lidovka, které v roce 1949 navrhl a vyrobil letecký konstruktér inženýr Zdeněk Pilát. K nejmladším vozidlům patřily Porsche 911, Jaguar XJ 12, BMW 280, Chevrolet Corvette, Pontiac Firebird a podobné.

Ve 12.30 účastníky uvítala starostka městské části Zbraslav a president VCC Praha Václav Kafka, následovala rozprava. Ve 13.00 řev motoru  rallyecrossového speciálu nenechal nikoho na pochybách, že 40. ročník Jízdy do vrchu Zbraslav – Jíloviště začíná. Starterem byl opět známý a neúnavný ing. Jan Křivka. Bylo třeba odstartovat tolik vozidel, aby se po projetí prvního kola stačila vrátit a pokud možno plynule pokračovat do druhého kola, současně v parkovišti připravit další skupinu. Aby to nebylo úplně jednoduché, byl provoz na rychlostní komunikaci od Cukráku až skoro k Barandovskému mostu  sveden v každém směru do jednoho pruhu, tvořily se kolony, do nich se museli zařadit naši jezdci. Motocyklisté se ještě nějak protáhli, horší to bylo s automobily, potíže měly vozy s náporovým samočinným chlazením. Pečlivě připravený harmonogram startů najednou neplatil a  musel se měnit podle situace.V prostoru před startem to vypadalo na pěkný zmatek, ten ale pořadatelé zvládli a 40. ročník Jízdy do vrchu krátce po 16 hodině skončil.

Večeře i rozdílení cen proběhlo v příjemné ale trochu těsné restauraci Patium a celou akci ukončila paní starostka pozváním všech účastníků na příští rok.

Text a foto: Jaroslava Brutarová

Foto ZDE.